Aktuality

   Kroužky: kolik je tak akorát?

Píšu jako máma dvou malých dětí. A zároveň jako lektorka, která každý týden stojí před skupinkou dětí v našem vzdělávacím centru. Vidím to z obou stran – doma i v učebně. A čím déle děti pozoruji, tím častěji si kladu stejnou otázku: Kolik kroužků je vlastně tak akorát?

Dnešní děti toho zvládnou hodně. Ale musí?

Když jsem byla malá, měla jsem jeden kroužek týdně. Dnes je běžné, že i předškolák má angličtinu, pohybovku, výtvarku a o víkendu turnaj.

Jako rodiče chceme dětem dát příležitosti. Rozvíjet jejich talent. Dopřát jim to, co jsme my neměli. Jenže někdy se nenápadně stane, že z podpory vznikne tlak – a z radosti povinnost.

A to je moment, kdy je dobré se zastavit.

Co vidím jako máma

Mám dvě malé děti. Každé úplně jiné.

Jedno by nejraději chodilo všude. Druhé potřebuje klid, čas a jistotu. Když jsme zkoušeli více aktivit týdně, brzy jsem si všimla:

• větší únavy
• podrážděnosti
• horší spolupráce doma
• a hlavně… méně spontánní radosti

Děti potřebují i „obyčejný“ čas. Nudit se. Hrát si bez vedení. Vymýšlet vlastní hry. Právě tam vzniká kreativita, samostatnost i vnitřní motivace.

Co vidím jako lektorka

Ve vzdělávacím centru se setkávám s desítkami dětí týdně. A rozdíly jsou znatelné.

Jsou děti:

• které přijdou nadšené, soustředěné a těší se
• ale i ty, které přijdou vyčerpané, protože předtím měly dva další programy

Unavené dítě se hůř soustředí, rychleji ztrácí motivaci a snadněji se vzdává. A to je škoda – protože smyslem kroužků by měl být rozvoj skrze radost, ne výkon.

Tak kolik je „tak akorát“?

Neexistuje univerzální číslo. Ale existují vodítka.

U předškolních dětí (3–6 let)

Ø  1–2 aktivity týdně bohatě stačí.
Zbytek času by měl patřit volné hře.

U mladších školáků

Ø  2, maximálně 3 kroužky týdně.
A ideálně ne každý den něco.

Důležitější než počet je ale:

• Má dítě alespoň 2–3 odpoledne v týdnu úplně volné?
• Těší se na kroužek, nebo si musí „oddechnout“, když odpadne?
• Má čas být jen doma, bez organizovaného programu?

Signály, že je toho moc

Zpozorněla bych, pokud dítě:

• je dlouhodobě unavené
• ztrácí chuť do aktivit, které dřív milovalo
• často si stěžuje na bolest bříška či hlavy (bez zjevné příčiny)
• reaguje podrážděně na drobnosti

Někdy totiž problém není v samotném kroužku. Ale v přetížení.

Kvalita nad kvantitou

Z praxe vím, že jeden dobře vedený kroužek, kde se dítě cítí bezpečně a zažívá úspěch, má větší přínos než tři, kam „tak nějak chodí“.

V našem vzdělávacím centru se snažíme, aby:

• skupiny byly menší
• děti měly prostor na individuální přístup
• atmosféra byla podporující, ne soutěživá
• a aby radost z objevování byla důležitější než výsledek

Protože právě v bezpečném prostředí vzniká opravdový rozvoj.

Otázka, kterou si pokládám doma

Neptám se:
„Co všechno by moje dítě mohlo stihnout?“

Ptám se:
„Co mu teď dává smysl?“

Někdy je to období plné energie a nových aktivit.
Jindy je to čas, kdy potřebuje být víc doma, víc s námi.

A obojí je v pořádku.

Závěrem

Kroužky jsou skvělá příležitost. Rozvíjí talent, socializaci i sebevědomí. Ale stejně důležitý jako rozvoj je i prostor.

Prostor na hru.
Na odpočinek.
Na rodinu.
Na nicnedělání.

Možná tedy správná otázka nezní „kolik kroužků je ideální“, ale:

Zůstává vašemu dítěti dost času být jen dítětem?

A pokud ano, pak je to pravděpodobně tak akorát.

Alena Cihlářová