Aktuality

„Nechce se mi…“ aneb proč je u kroužků důslednost víc než nadšení

Jako máma dvou malých dětí, lektorka kroužku a učitelka v mateřské škole vidím jednu věc dnes a denně: děti jsou nadšené… a za chvíli zase nejsou. A to je úplně v pořádku. Co už ale v pořádku být nemusí, je naše reakce na to.

Přihlásit dítě na kroužek je skvělý krok. Dává mu možnost něco se naučit, zažít radost z pohybu nebo tvoření, najít si kamarády. Jenže to má jeden háček – kroužek není jednorázová zábava. Je to proces. A ten občas zahrnuje i větu: „Mně se dneska nechce.“

A právě tady přichází na řadu rodičovská důslednost.

Nadšení nestačí, důležitý je návyk

Děti žijí hodně v přítomném okamžiku. Když se jim chce, jdou naplno. Když se jim nechce, nejradši by zůstaly doma v pyžamu. Jenže kdybychom se řídili jen tímhle, spousta krásných zkušeností by jim úplně utekla.

Pravidelnost a docházka učí děti něco mnohem důležitějšího než samotný obsah kroužku – učí je vytrvat, dokončit, překonat počáteční nechuť. A to je dovednost, která se jim bude hodit celý život.

Malá historka z našeho domova

Nedávno jsem to zažila na vlastní kůži se svým tříletým synem, který chodí na sportovky.

Ten den se mu prostě nechtělo. Klasika:
„Já tam nechci…“
„Zůstaneme doma…“
„Mě bolí nožičky…“ (samozřejmě přesně do chvíle, než uviděl kolo)

Mohla jsem říct: „Dobře, tak dneska nejdeme.“ Bylo by to jednodušší. Rychlejší. Bez slziček.

Ale místo toho jsem zůstala v klidu a trvala na tom, že dneska prostě jdeme. Ne přísně, ne silou – ale důsledně.

Obuli jsme boty, došli na kroužek… a víš co?

V půlce sportovek ke mně přiběhl, celý nadšený, a říká:
„Maminko, je to super!“

A v tu chvíli jsem si jen v duchu řekla: přesně proto to děláme.

Důslednost není tvrdost

Být důsledný neznamená ignorovat emoce dítěte. Naopak. Znamená je přijmout („Já vím, že se ti nechce“) a zároveň držet hranici („Dneska ale na kroužek jdeme“).

Dítě tím získává dvě důležité věci:

• pocit, že je slyšené
• jistotu, že rodič ví, co dělá

A to je kombinace, která dětem dává obrovské bezpečí.

Kdy naopak ubrat?

Samozřejmě, pokud se nechuť opakuje dlouhodobě, dítě je nešťastné nebo se na kroužku necítí dobře, je na místě se zastavit a přehodnotit to. Důslednost neznamená nutit dítě za každou cenu.

Ale jedno „dnes se mi nechce“? To je úplně normální součást cesty.

Kroužky nejsou jen o tom, co se děti naučí. Jsou o tom, co si odnesou do života.

A někdy stačí „jen“ vydržet ten moment, kdy se nechce – protože za ním často čeká radost, na kterou by jinak nikdy nedošlo.

Alena Cihlářová