Maminkoviny

Volné okénko? Otevři ho dokořán pro společné zážitky!

Znáte to – jedno dítě má tanečky do čtyř, druhé začíná plavání až v pět. Domů se to nevyplatí, v autě čekat je otrava a kavárna taky není pokaždé řešením. Jak z nekomfortního mezičasu udělat jedinečnou příležitost si to spolu užít?

1. Malá dobrodružství v okolí

Podívejte se, co máte v okolí kroužků – často stačí pár minut chůze a objevíte hřiště, park, potůček nebo knihovnu. Zkuste si z toho udělat malý rituál – třeba „mikrovýlet“.
Děti milují, když se z obyčejné chvilky stane něco výjimečného: „Půjdeme dnes prozkoumat lavičku u rybníka“ nebo „Najdeme nejhezčí šišku v parku“.
Tip: Vezměte si s sebou mobil nebo malý foťák a nechte děti dokumentovat své objevy – pak z toho můžete udělat malou fotoknihu „Naše čekací výlety“.

2. Kreativní mini dílnička

V autě, kavárně nebo na lavičce se dá krásně tvořit.
Mějte po ruce „čekací taštičku“ – malý pytlík s pastelkami, omalovánkami, papírem, nůžkami, samolepkami nebo malou stavebnicí.
Tahle drobnost dokáže zachránit i dlouhé čekání a rozvíjí dětskou kreativitu. Navíc se děti naučí, že i krátký čas se dá smysluplně využít.

3. Společné čtení nebo poslech příběhů

Audioknihy a pohádky jsou záchrana!
Když máte chvilku v autě nebo někde v klidu, pusťte si krátkou pohádku nebo přečtěte kapitolu z oblíbené knihy.
Skvělé jsou i interaktivní knihy, kde dítě odpovídá na otázky nebo hledá obrázky. Takhle se čekání promění ve společný zážitek.

4. Pohyb a mini rozcvička

Po škole a před kroužkem je ideální se trochu rozhýbat – zvlášť pokud dítě čeká něco fyzicky náročného.
Zkuste krátkou „pohybovou hru“: skákání panáka, přetahování, běh k lavičce a zpět, nebo si jen protáhněte tělo.
Děti to baví a vy si taky vyčistíte hlavu.

5. Učení mimo lavici

Čekání se dá využít i hravě vzdělávacím způsobem.
Můžete si hrát slovní fotbal, hádat zvířata, nebo trénovat násobilku formou hry („Kdo dřív najde číslo 12?“).
Větší děti si můžou udělat domácí úkol, když mají klidné místo a trochu motivace – ale ne nátlakem. Lepší je, když si samy určí, že „to udělají, než půjdou na kroužek“.

6. Čas jen tak spolu

Nemusí to být vždy produktivní.
Někdy prostě stačí si povídat.
Zeptejte se dětí, jak se mají, co je baví, nebo si povídejte o tom, co by chtěly dělat o víkendu.
Tyhle drobné rozhovory mezi kroužky bývají často nejupřímnější a nejkrásnější.

Na závěr

Čas mezi kroužky nemusí být ztracený. Když ho naplníme nápadem, klidem nebo jen společnou přítomností, může se stát jedním z nejhezčích momentů dne.
Nejde o to stihnout víc, ale o to užít si i ty malé chvíle mezi tím.

Alena Cihlářová